Jak to všechno začalo
- Vivien
- Aug 26, 2024
- 13 min read
Updated: Oct 16, 2024
###Jak to všechno začalo
Pozn. Zkusila jsem si toto ilustracni video, ktere mi podle textu vygenerovalo aspon trochu ilustracni vizualy, pro vasi lepsi predstavu.
Pod videem mate i cely text, tak si muzete vybrat, co vam vyhovuje vic. Titulky lze ve videu take nastavit do vaseho preferovaneho jazyka.
Tak jo sakra, jdeme na to. Odhalme, jak jedno obyčejné kávové posezení vedlo k neobyčejnému životnímu rozhodnutí, které změnilo můj život navždy. Připravte se na příběh, který vás přiměje přemýšlet o svých vlastních snech.
Jak to všechno začalo :
Dnes vám chci vyprávět příběh o tom, jak jsem se rozhodla vzít život do vlastních rukou a udělat velký krok směrem do neznáma. Byla to doba, kdy jsem se cítila jako myš uvězněná v kole. Kroužila jsem kolem dokola, ale nikam jsem se vlastně nedostávala.
Prostě jsem byla ta naivní Vivien (v té době 27 let) , a řekněme si na rovinu, že jsem potřebovala pořádný kopanec do zadku, abych se konečně rozhoupala a něco se sebou udělala.
Pamatujete si na ten pocit, když jste věděli, že je něco špatně, ale nevěděli jste co? Přesně tak jsem se cítila v roce 2015. Můj život v Praze byl jako dobře rozjetý vlak, ale já jsem v něm seděla a dívala se z okna, jak mě míjí krajina. Všechno bylo tak nějak... správně.
Jenže já jsem toužila po něčem víc. Po něčem, co by mě rozechvělo, co by mi dalo křídla. A tak jsem se rozhodla pro velký krok. Když se ohlédnu zpátky, vidím jasně ten okamžik, kdy jsem se rozhodla změnit svůj život. Bylo to v jedné malé kavárně v Praze. Seděla jsem tam a pozorovala lidi kolem sebe. Všichni se smáli, bavili, ale já cítila prázdnotu. A tak jsem si řekla: "Dost!"
Ano, v jedné z těch útulných pražských kaváren, které mám tak ráda (kde konečně víte, že káva je horší než na benzínce, ale atmosféra to vyváží), jsem se tak zadumaně koukala kolem sebe. Lidi kolem se bavili, smáli se a já jen přemýšlela, jak moc mi chybí vášeň v mém životě. Můj vztah stagnoval jako stará voda v bazénu na zahradě a moje práce v korporátu? No řekněme, že kdyby mě chtěli vyhodit, asi bych jim ještě poděkovala.
A pak to přišlo. Ten záblesk myšlenky, co vás zasáhne jako blesk z čistého nebe (nebo spíš jako ledová sprcha, která vás ve tři ráno probudí). Musím něco změnit a to hned! A tak jsem si řekla, že začnu znovu. Kde?
No přece v Berlíně! " Proč Berlín? No, možná proto, že jsem chtěla něco bláznivého, plného života a s trochou toho německého (ne)pořádku. A také proto, že to není tak daleko, abych nemohla utéct zpátky, kdyby se z mého plánu stala naprostá katastrofa.
Spoiler: nebyla, ale o tom zase až příště.
Takže jsem si sbalila svých pět švestek (a pár bot navíc, protože, co si budeme povídat, boty jsou láska) a vyrazila do Berlína. Ano, bylo to děsivé, ano, bylo to vzrušující, ale hlavně to bylo moje. Můj nový začátek. Pamatuji si silně na ten pocit, jak jsem seděla v té pražské kavárně a vše si uvědomila. Všechno bylo tak nějak... správně. Měla jsem práci, byt, (ne)fungující vztah, přátele. Ale chybělo mi to něco navíc, to opravdové vzrušení. Život v Praze se mi stal rutinou a já jsem toužila po změně.
Berlín mě lákal už dlouho. To město svobody, umění a nekonečných možností. A tak jsem se jednoho dne rozhodla. Sbalila jsem si kufry a odjela.
První dny v Berlíně byly jako vstup do úplně jiného světa. Pamatuju si, jak jsem bloudila ulicemi Kreuzbergu a snažila se najít svůj nový pronajatý byt (Airbnb). Mapu jsem rychle vzdala a spoléhala na svůj smysl pro orientaci, který se v tu chvíli podobal spíš tomu, jak mi moje kočka hledá míček. Nakonec jsem ho našla, a to díky milé paní, která mi ochotně ukázala cestu."Můj pronajatý byt byl tak malý!?" smála jsem se. "Ale měl jedno velké plus – obrovské okno, ze kterého byl nádherný výhled na město. Seděla jsem tam často večer a pozorovala, jak se Berlín rozsvítí.
Bylo to jako kouzlo."
První dny v Berlíně byly náročné. Hledání vlastního bytu v tomto obrovském městě bylo jako hledání jehly v kupce sena. Nakonec jsem skončila v malém, útulném bytě v Kreuzbergu (do začátku to bylo dobrý), čtvrti plné umělců a alternativních obchodů. Bylo to přesně to, co jsem hledala.
No a pak job. Práci jsem si našla celkem i rychle, poznala jsem totiž partu lidí a mezi nimi byl i můj současný šéfík, který zrovna sháněl lidi do svého teamu. Rázem jsem u pivka v hospodě dostala nabídku práce, a to jako asistentka v marketingu pro
Z€RO official Ltd. , všichni byli moc fajn a práce mě bavila, i když byla náročná. Ale to mi nevadilo. Cítila jsem se živá, užitečná. Náš šéfík je totální pohodář, který také začínal v Berlíně od nuly, vypracoval se a jeho cenné rady umí velmi pomoci
v začátcích. Snad ho dokážu přesvědčit, aby se s námi tady také podělil ve svém volném čase o svoje stories. Já už je znám a věřte mi, že to jsou až neuvěřitelné filmy, kterými si již musel také projít. Pokud se to povede a promluví s námi, asi se pár lidem z jeho minulosti hodně opotí čelo. Ostatně píše o tom všem již ve své knize, která také už brzy spatří světlo světa a určitě vám ji nabídneme zde v našem shopu. Jak ho znám, servítky si zrovna brát nebude.
Dal mi na starost, mimo jiné, i tento projekt, který je moje milované miminko, a které si chci a taky budu rozmazlovat . Pomůžete mi ?
Jedna z věcí, která mě na Berlíně nejvíc překvapila, byla jeho různorodost. Lidé z celého světa, různé kultury, náboženství, životní styly. Zpočátku jsem se v tom trochu ztrácela, ale postupně jsem si uvědomila, že právě tohle je na Berlíně tak úžasné. Měla jsem možnost poznat lidi, o kterých jsem si dřív jen četla v knihách. Ochutnala jsem jídla, o kterých jsem nikdy neslyšela, a zúčastnila jsem se festivalů, na které bych asi nikdy nenarazila."
Berlín mě naučil spoustu nových věcí. Například to, že je naprosto normální mít na ulici v ruce lahváče, jíst kebab ve tři ráno nebo se zúčastnit techno party, kde tančíte až do východu slunce. A také to, že se nemusím bát vyjít ze své komfortní zóny. Jednou jsem se přihlásila na kurz vaření thajského jídla. Zjistila jsem, že mám k vaření docela talent a že thajská kuchyně je moje nová láska. Ve volném čase jsem ráda Berlín objevovala a dodnes ani náhodou neskončila, jak je pestrý. Procházela jsem se po různých čtvrtích, navštěvovala místní trhy, koncerty, galerie a výstavy. Objevila jsem svou novou oblíbenou čtvrť i kavárnu v Prenzlu, kde jsem trávila hodiny čtením a pozorováním lidí. Tolik positivní energie všude kolem, whau! Takové to zvláštní pohodové souznění lidí všech národností, vyznání , orientace...,kteří spolu tady umí žít v úžasné symbióze, ve vzájemném respektu a úctě. A nějaký ty soutěže v mamonu ? Zapomeň - tady je opravdu všem jedno jaký kdo má majetky, nikdo nikomu nezávidí - fandí si navzájem. Snobismus je tady fakt out. Ostatně, kde už ne, že? Berlín je i to, když nepoznáš v Ubahnu na peróně, jestli vedle sebe sedí majitel továrny nebo bezdomovec. Ta neskutečně vstřícná a otevřená náruč svobodného Berlína je vidět i cítit na každém rohu. Berlín je drsný a krásný zároveň, má svoje nepsaná pravidla a kdokoliv se je snaží porušovat ( např. rasismem, homophobií apd), toho dřív nebo později metropole vyplivne.
Můžete tady opravdu navštívit snad každý kout světa, a přesto budete stále v Berlíně. Dal mi to, co jsem v Praze hledala. Svobodu, možnost být sama sebou, a spoustu nových zážitků. Naučila jsem se být samostatná, respektovat sebe i lidi okolo sebe a být ještě více tolerantní než jsem kdy byla, důvěřovat svým instinktům a nebát se riskovat. A i když jsem někdy měla chvíle, kdy jsem se cítila ztracená nebo osamělá, vždycky jsem si vzpomněla, proč jsem sem přišla. Berlín není jen město, je to způsob života. Je to místo, kde se setkávají lidé z celého světa, kde se mísí různé kultury a kde se pořád něco děje. A já jsem šťastná, že jsem součástí této komunity. Bydlet a žít tady je výsada, které se nechceš už jen tak vzdát. Berlín prostě miluješ anebo nenávidíš. Já ho miluji. (i s jeho chybami). Ale nebyla to všechno jen zábava. Byly chvíle, kdy jsem se cítila osamělá a stýskalo se mi po domově. Zvlášť o Vánocích, když všude kolem voněla vánočka a já jsem jedla currywurst. Ale i tyto chvíle mě posílily. Uvědomila jsem si, že jsem schopná zvládnout všechno, co mi život přinese.
Berlín se stal mým druhým domovem. Místem, kde jsem se naučila být sama sebou, kde jsem zažila spoustu úžasných dobrodružství a kde jsem potkala úžasné lidi. A i když se mi někdy stýská po Praze (kam si ráda kdykoliv zajedu) vím, že moje srdce patří Berlínu.
Přijal mě a já jsem mu za to moc vděčná.
A co ty? Zvažuješ někdy změnu? Neboj se vykročit ze své komfortní zóny. Možná tě čeká dobrodružství, o kterém se ti ani nesnilo.
Pokud jste někdy uvažovali o tom, že byste všeho nechali a začali znovu – ať už v Berlíně, na Bali nebo třeba jen v sousedním městě – jděte do toho. Život je krátký a na konci vám zůstanou jen ty vzpomínky, které si sami vytvoříte. Tak proč si je nevytvořit tak, aby stály za to?
Tak co, kdo z vás se ke mě přidá a udělá ten skok do neznáma? Bavte se, smějte se a hlavně žijte! Napište mi prosím i svoje příběhy. Jsem jen zvědava ženská :-)
"Uvidíme" se v dalším pokračování mých (ale doufám, že i vašich) životních stories. Toto byl pouze jen slabší začátek. Těš se!
Shrnu-li to:
Začátky nebyly snadné. Hledání práce bylo náročné, a jazyková bariéra mi občas dávala zabrat. Ale Berlín měl své kouzlo. Každý den jsem objevovala nová místa, potkávala zajímavé lidi a učila se, jak žít naplno. V kavárně jsem se seznámila s umělcem, který mě vzal na vernisáže, a brzy jsem se dostala do světa kreativity, o kterém jsem nikdy předtím ani nesnila.
S jazykovou bariérou při přestěhování do Berlína jsem se vypořádávala několika způsoby:
1. **Jazykové kurzy**: Přihlásila jsem se do intenzivního jazykového kurzu, kde jsem se naučila základy němčiny. To mi poskytlo pevný základ a zvýšilo mé sebevědomí.
2. **Praktikování s místními**: Snažila jsem se komunikovat s místními lidmi co nejvíce. I když jsem občas udělala chybu, většina lidí byla trpělivá a ochotná mi pomoci.
3. **Sledování německých filmů a seriálů**: Díky sledování filmů a seriálů v němčině jsem se zlepšila v poslechu a rozšířila si slovní zásobu. Pomohlo mi to také pochopit kulturu a humor.
4. **Čtení knih a článků**: Začala jsem číst jednoduché knihy a články v němčině. To mi pomohlo zvyknout si na jazyk a zlepšit gramatiku.
5. **Aplikace a online zdroje**: Využívala jsem jazykové aplikace, které mi pomohly procvičovat slovíčka a fráze. Byly skvélé pro učení na cestách v S-bahn a U-bahn.
6. **Zapojení do místní komunity**: Účastnila jsem se různých akcí a party, kde jsem mohla mluvit německy. To mi pomohlo nejen s jazykem, ale také s navazováním nových přátelství.
7. **Trpělivost a pozitivní přístup**: Uvědomila jsem si, že učení jazyka je proces, a tak jsem se snažila být trpělivá a nestrašit se chybami. Každý pokrok, i když malý, byl důležitý.
Asi tak no, tyto strategie mi pomohly překonat jazykovou bariéru a cítit se v Berlíně mnohem pohodlněji.
A ano, při hledání vlastního bydlení (je to loterie a náhoda) v Berlíně jsem čelila několika významným výzvám:
### Hledání bydlení:
1. **Vysoká konkurence**: Berlín je velmi populární město, a tak bylo obtížné najít dostupné bydlení. Často jsem se setkávala s mnoha (cca 150-200) zájemci o stejné byty.
2. **Jazyková bariéra**: Některé inzeráty byly pouze v němčině, což mi ztěžovalo porozumění podmínkám a požadavkům.
3. **Administrativní nároky**: Proces pronájmu zahrnoval různé dokumenty a reference, což bylo pro mě nové a někdy matoucí. ( Schufa - tzv kredit bonita, doložit příjem, který by měl byt nejlépe 2-3x větší než je nájem, kauce bývá také tak 2-3 nájmy + při ukončeni nájmu má pronajímatel zákonný čas až 6 měs na její vráceni. Masakr pokud se stěhujete z bytu do bytu třeba po pár měsících. Hodně lidí cestuje po světě a úplně v klidu vám třeba pronajmou svůj byt na dobu, co jsou zrovna na cestách ( 2-6 měs). V bytě jsou stále i jejich věci. Neuvěřitelná důvěra.
4. **Cenová dostupnost**: Ceny nájmů v Berlíně rychle rostou, a tak jsem musela hledat kompromisy mezi lokalitou a cenou.
### Hledání práce:
1. **Omezené pracovní zkušenosti**: Měla jsem obavy, že moje předchozí pracovní zkušenosti nemusí být v Německu dostatečně uznávané.
2. **Jazykové dovednosti**: Mnoho pracovních pozic vyžadovalo dobrou znalost němčiny, což bylo pro mě výzvou, dokud jsem se jazyk nenaučila lépe. Lze, ale v poho taky anglicky.
3. **Síťování**: Vytváření profesních kontaktů v novém městě bylo obtížné. Neznala jsem místní lidi a neměla jsem žádnou profesní síť.
4. **Přizpůsobení životopisu**: Musela jsem přizpůsobit svůj životopis a motivační dopis německým standardům, což bylo pro mě nové.
### Řešení výzev:
- **Networking**: Účastnila jsem se různých networkingových akcí a workshopů, což mi pomohlo navázat kontakty.
- **Online platformy**: Využívala jsem platformy jako LinkedIn a místní pracovní portály k hledání pracovních příležitostí.
- **Flexibilita**: Byla jsem otevřená různým pracovním pozicím a oborům, což mi pomohlo rychleji najít zaměstnání.
Tyto výzvy byly náročné, ale nakonec mi pomohly se více přizpůsobit a získat cenné zkušenosti.
S vysokými cenami nájemného v Berlíně jsem se vypořádávala několika způsoby:
1. **Hledání sdíleného bydlení**: Zvažovala jsem možnost sdílení bytu s ostatními, což výrazně snížilo náklady na bydlení. Bylo to také skvělé pro navazování nových přátelství.
2. **Zaměření na okrajové čtvrti**: Místo hledání bydlení v centru města jsem se zaměřila na okrajové čtvrti, kde byly ceny nájmů nižší, ale stále dobře dostupné veřejnou dopravou.
3. **Vyjednávání o nájmu**: Když jsem našla byt, snažila jsem se vyjednat lepší podmínky, jako je snížení nájmu nebo zahrnutí některých služeb do ceny.
4. **Dlouhodobé pronájmy**: Zvažovala jsem delší pronájmy, což často vedlo k nižším měsíčním nájmům.
5. **Sledování tržních trendů**: Pravidelně jsem sledovala trh s nemovitostmi, abych pochopila, kdy a kde jsou nejlepší nabídky.
6. **Úspory a rozpočet**: Pečlivě jsem plánovala svůj rozpočet a snažila se šetřit na jiných výdajích, abych si mohla dovolit vyšší nájem.
7. **Sociální bydlení**: Zjistila jsem, zda mám nárok na sociální bydlení nebo jiné formy podpory, které by mohly pomoci snížit náklady.
Díky těmto strategiím se mi podařilo najít bydlení, které bylo v rámci mého rozpočtu a zároveň splňovalo mé potřeby.
Zde je několik dalších strategií, které mohou pomoci výrazně snížit náklady na bydlení v Berlíně:
1. **Vyhledávání bytů na méně známých platformách**: Místo tradičních webů můžete zkusit méně známé platformy nebo místní skupiny na sociálních sítích, kde lidé často inzerují pronájmy.
2. **Účast na bytových burzách**: V Berlíně se pravidelně konají bytové burzy, kde můžete najít nabídky přímo od majitelů a vyhnout se tak frontám na schodech..
3. **Zaměření na krátkodobé pronájmy**: Pokud máte flexibilitu, můžete zkusit krátkodobé pronájmy, které mohou být levnější, zejména mimo sezónu.
4. **Snížení nákladů na energie**: Hledejte byty s nižšími náklady na energie nebo se snažte vyjednat zahrnutí těchto nákladů do nájmu.
5. **Zvažování alternativních typů bydlení**: Například co-livingové prostory nebo komunitní bydlení mohou být levnější a nabízejí přidanou hodnotu v podobě sdílených prostor a aktivit.
6. **Získání dotací nebo příspěvků**: Informujte se o městských programech, které mohou nabízet příspěvky na nájemné pro určité skupiny obyvatel.
7. **Dohoda o výměně služeb**: Pokud máte určité dovednosti (např. údržba, úklid), můžete se pokusit dohodnout na snížení nájmu výměnou za tyto služby.
8. **Životní styl a minimalismus**: Zvažte minimalismus a životní styl, který nevyžaduje tolik prostoru. Menší byty mohou být levnější a stále pohodlné.
9. **Přestěhování do sousedních měst**: Pokud máte možnost, zvažte bydlení v blízkých městech nebo obcích, které jsou dobře spojeny s Berlínem a mají nižší nájmy.
10. **Zaměření na sezónní nabídky**: Sledujte nabídky v období, kdy je poptávka nižší, například během letních prázdnin, kdy je více volných bytů.
Tyto strategie mohou pomoci najít cenově dostupnější bydlení a snížit celkové náklady na život v Berlíně.
Storka:
Jednoho večera jsem se rozhodla navštívit improvizační divadlo. Seděla jsem v publiku a smála se, když najednou na mě ukázali. "Ty jsi nováček, co?" zeptal se komik. Srdce mi bušilo, ale přikývla jsem. V ten moment jsem se stala součástí komunity, která mě přijala s otevřenou náručí.
Jak měsíce plynuly, začala jsem si budovat nový život. Našla jsem práci v ZERO official Ltd., naučila se německy a dokonce jsem začala malovat. Každý den byl novým dobrodružstvím, které mě učilo, jak být silnější a nezávislejší.
Dnes, když se ohlédnu zpět, vím, že rozhodnutí odejít z Česka bylo jedním z nejlepších, jaké jsem kdy udělala. Berlín mi dal možnost znovu objevit sama sebe a ukázal mi, že život je plný překvapení, pokud se nebojíme udělat první krok. A tak začalo moje nové dobrodružství – a já jsem na něj hrdá.
Co mě vedlo k rozhodnutí opustit Českou republiku a začít nový život v Berlíně?
K rozhodnutí opustit Českou republiku a začít nový život v Berlíně mě vedlo několik faktorů. Prvním z nich byla touha po změně. Po nevydařeném dlouhodobém vztahu jsem cítila, že potřebuji nový začátek a prostor pro osobní růst.
Dalším důvodem bylo opuštění práce, která mě už nenaplňovala. Chtěla jsem se osvobodit od rutiny a najít si místo, kde bych mohla rozvíjet své kreativní ambice. Berlín mě lákal svou dynamikou, uměleckou scénou a multikulturním prostředím, které slibovalo nové příležitosti a zážitky.
Navíc jsem toužila po svobodě a nezávislosti. Chtěla jsem se naučit něco nového, potkat zajímavé lidi a zažít život v jiném městě. Berlín mi přišel jako ideální místo, kde bych mohla začít znovu a objevovat sama sebe.
S výzvami a překážkami, které přišly s rozhodnutím začít nový život v Berlíně, jsem se vyrovnávala několika způsoby:
1. **Otevřenost k novým zkušenostem**: Snažila jsem se přijmout každou situaci jako příležitost k učení. I když bylo něco obtížné, snažila jsem se najít v tom pozitivní stránku.
2. **Budování komunity**: Rychle jsem si uvědomila, jak důležité je mít kolem sebe podporu. Potkala jsem nové přátele, kteří mi pomohli orientovat se v městě a překonávat jazykovou bariéru. Společně jsme objevovali Berlín, což mi dodalo pocit sounáležitosti.
3. **Jazykové kurzy**: Abych se lépe integrovala, zapsala jsem se do jazykového kurzu. Učení se němčiny mi pomohlo nejen v každodenním životě, ale také mi otevřelo dveře k novým pracovním příležitostem.
4. **Flexibilita a trpělivost**: Uvědomila jsem si, že změny vyžadují čas. Někdy jsem se cítila frustrovaná, ale snažila jsem se být trpělivá a dát si čas na adaptaci.
5. **Zaměření na osobní růst**: Věnovala jsem se aktivitám, které mě bavily, jako je malování a návštěvy kulturních akcí. To mi pomohlo udržet pozitivní myšlení a motivaci.
6. **Reflexe a sebereflexe**: Pravidelně jsem si psala deník, kde jsem si zaznamenávala své pocity a pokroky. To mi pomohlo lépe pochopit, co prožívám, a uvědomit si, jak daleko jsem se dostala.
Díky těmto strategiím jsem se postupně naučila překonávat překážky a užívat si nové dobrodružství, které mi Berlín nabízel.
Abych se přizpůsobila životu v Berlíně, podstoupila jsem několik osobních změn:
1. **Změna myšlení**: Naučila jsem se být otevřenější a flexibilnější. Přijala jsem, že život v novém městě přináší nečekané situace a že je důležité se přizpůsobit.
2. **Zlepšení jazykových dovedností**: Kromě jazykového kurzu jsem se snažila komunikovat s místními lidmi, sledovat německé filmy a číst knihy v němčině. To mi pomohlo zlepšit jazykové dovednosti a cítit se sebevědoměji.
3. **Změna životního stylu**: V Berlíně jsem začala více experimentovat s jídlem a životním stylem. Vyzkoušela jsem nové restaurace a kavárny, a také jsem se začala zajímat o zdravější stravování.
4. **Vytváření nových rutin**: Zavedla jsem si nové denní rutiny, které zahrnovaly procházky po městě, návštěvy parků a objevování různých čtvrtí. To mi pomohlo lépe se orientovat a cítit se jako doma.
5. **Zapojení do místní kultury**: Aktivně jsem se účastnila kulturních akcí, jako jsou festivaly, trhy a výstavy. To mi umožnilo poznat místní zvyky a tradice.
6. **Rozvoj sociálních dovedností**: Snažila jsem se navazovat nová přátelství a budovat vztahy. Účastnila jsem se různých skupin a aktivit, což mi pomohlo seznámit se s lidmi s podobnými zájmy.
7. **Sebereflexe a osobní růst**: Pravidelně jsem si dávala čas na zamyšlení nad svými cíli a hodnotami. Tím jsem se lépe orientovala v tom, co chci od života a jaké změny jsou pro mě důležité.
Tyto změny mi pomohly rychleji se adaptovat na nový život v Berlíně a vytvořit si tam svůj prostor.